Univ. prof. dr. Karel Štěpaník, DrSc. (903–1970) byl vedoucím katedry od r. 1951 po celých dvacet let,působil zde ale již od r. 1945, nejprve jako soukromý docent, od r. 1952 jako docent. V r. 1958 získal titul DrSc. a r. 1960 byl jmenován profesorem anglické a americké literatury. Ve svém bádání se věnoval především anglickému romantismu.
Prof. Štěpaník pocházel z Přerova, po gymnáziu v Kyjově studoval v letech 1922–1926 angličtinu a češtinu na naší katedře jako žák prof. Chudoby. Věnoval se anglické literatuře: je autorem monografie o Keatsovi a ještě předtím vydal monografii o Williamu Hazlittovi (pro čtenáře Davida Lodge poznamenáváme, že dávno před Philipem Swallowem! :-). Zamýšlenou druhou knihu o Keatsovi již bohužel dokončit nestačil. Kromě obou monografií vydával Štěpaník studie v odborných časopisech, jejich soupis (viz odkaz níže) vyšel v ČMF. Štěpaník byl autorem několika skript a překladatelem studijní literatury do češtiny, překládal však i beletrii – Rosu Macaulayovou, Rudyarda Kiplinga a Stephena Spendera.
O Karlu Štěpaníkovi
Kocmanová, Jessie: "Professor Karel Štěpaník, PhD., Dr.Sc. is Sixty-Five Years Old". Philologica Pragensia roč. 11/1968. Praha: Academia 1968. S. 176–177. (Online dostupné s omezeným přístupem v Digitální knihovně AV ČR.)
Tichý, Aleš: Za Karlem Štěpaníkem. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D, Řada literárněvědná. [1970]-1971, roč. 19-20, č. D17-18, s. [274]-276
Dílo
Štěpaník, Karel: William Hazlitt jako literární kritik. Brno: Filosofická fakulta M.U. s podporou Ministerstva školství a osvěty, 1947, s. [209]
Štěpaník, Karel: Básnické dílo Johna Keatse. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958, s. [5]-[6]
Pantůčková, Lidmila: Soupis prací univ. prof. dr. Karla Štěpaníka, DrSc. Časopis pro moderní filologii, roč. 50, Praha: Klub moderních filologů 1968, s. 164–166.
Překlady:
Kipling, Rudyard: Kniha slov (A Book of Words). Praha: Máj 1937. (Výbor z Kiplingových projevů z období 1906–1928. Vyšlo v edici Laureáti Nobelovy ceny.)
“Zřetel k potřebám české kulturní oblasti vedl Štěpaníka k tomu, že dílčí výsledky vědecké práce ukládal do anglicky psaných statí, ale souhrnné knižní publikace psal česky. ... Svým dílem, které nevyniká počtem titulů, ale seriózností přístupu, důkladností, hutností zpracování a v neposlední míře věcným způsobem podání, začlenil se pevně do hlavního proudu československé anglistiky, ve kterém se touha po poznání spojuje s vědomím odpovědnosti za rozvoj národní kultury.”
Aleš Tichý: Za Karlem Štěpaníkem